wz

Island 2006

Fotky ze Zenitu naskenované naším novým skenerem na negativy, takže už to konečně nejak vypadá - a k tomu občas nějaká ta fotka z videokamery. Strávili jsme tam měsíc, tak jich je aspoň pořádně hodně:)

Křídlo MD-80 společnosti Iceland Express, která nás za příznivých 199 Euro za osobu donesla na Island a zpět, pod ním neznámé místo kdesi v Německu. Počasí během letu nebylo ideální, ale docela jsme si to poprvé v letadle užili.

Okolo se tvoří pěkná kupovitá oblačnost

První pohled na Island, prolétáme nejspíš někde okolo Mýrdalsjokullu na jihu Islandu

Naše letadlo v Keflavíku

Po rychlém přesunu za lepším počasím na severovýchod Islandu navštěvujeme ptačí útesy u Húsavíku

Přes zátoku jsou zasněžené hory, jsme skoro na polárním kruhu

Jen 50 km od Húsavíku leží oblast jezera Mývatn, známá svoji sopečnou aktivitou. Za starým lávovým polem se vypíná kráter Hverfjall o průměru přes 1 kilometr.

Přes spoře zarostlá lávová pole vidíme barevné holy Namafjall, Islandskou verzi Středoatlantického hřbetu.

Krajina je plná trhlin - v téhle se o kus dál nachází dokonce horký pramen Grotagjá, hora v pozadí je Hlítharfjall, dominanta okolí.

Kráter Hverfjall je vlastně jenom hromada suti s dírou uprostřed, ale je z něj zajímavý výhled

Na jih od kráteru pokračuje divoká, pustá a obtížně přístupná krajina do vnitrozemí. Povšimněte si dlouhé trhliny přes celý obrázek a mohutné sopky vpravo

Lávové pole Dimmuborgir a jeho pozoruhodné tvary, v pozadí stále oblíbený Hverfjall

Já v Dimmuborgiru

dvojitá lávová polička - detaily jsou tu taky pěkné

samostatný tunýlek, rozkošné:)

Dimmuborgir proti Slunci

všude tu rostou kytičky, i na lávovém písku

kytičky...

Mývatnské přírodní koupele - nádoba s horkou vodou sice moc přírodně nevypadá, ale její zdroj je v místní geotermální aktivitě. Bublající 100stupňový pramen napájí (po zředění studenou vodou) místní koupaliště.

Jezírko u továrny na zpracování diatomitu z jezera a Okružní silnice, hlavní Islandská dopravní tepna

Tam, kde silnice protíná Namafjall je přímo vidět, jak se od sebe odděluje Evropa a Amerika

Nahoře na Namafjallu je řada sirných výkvětu a jinak barevný terén, v dálce pokračuej hřeben směrem ke Krafle, která je úplně vpravo

Na úpatí Námafjallu je Námaskarth, bohatá termánlí oblast s bublajícím bahnem..

..dalším bublajícím bahnem...

... rozkošným sopouchem a spoustou turistů - je přímo u Okružní silnice

Pohled zpět na barevné pohoří

Jdeme po hlavním hřebeni směr Krafla, po cestě řada geologických útvarů...

.. třeba jako kámen v popředí. v pozadí opět Hlítharfjall

Vpravo je samotná Krafla, my ale jdeme více doleva, kde je její aktivní sopečná oblast

Je tu mnoho čerstvá lávy - ta na kopečku vzadu je z roku 1984, za vrcholkem je totiž stále aktivní puklina

a také kráter, z něhož láva vytekla

Mezi lávou se najde místo i pro světlé oblasti ryolitu s termální aktivitou...

... jako je i tento kopec.

Nedaleký kráter Vití (Peklo) je plný vody a ve srovnání s autobusem dost monstrózní

Přes zcela opuštěné pohoříčko jdeme skoro 30 km k řece Jokulsá a fjollum

na řece je řada vodopádů - nejprve malý, ale zajímavý Selfoss

pak Detifoss, asi nejdramatičtější vodopád v Evropě - podle oblaku vodní tříště nad ním jsme to tu vlastně našli

To je hukot...

Menší Hafragilfoss je zajímavý zase tím, jak se k němu dá hezky stoupnout

i když zas tak malý není

Pod Hafragilfossem je kaňon nejhlubší...

..a spadají do něj zajímavé vodopádky

Ještě pohled zpátky na Hafragilfoss a kaňon

Kromě fotek máme taky dvě hodiny videa:)

Čedičová amfiteátr Gloppa s jeskyní vysokou možná 5 metrů

Večerní romantika ve střední části kaňonu, všude čedičová sloupy

Druhý den v kaňonu začínáme v oblasti, Hljóthaklettar, kde je sbírka opravdu vypečených čedičových útvarů

Jen o kousek dál jsou Rauthhóllar - Červené kopce

Na severním výběžku poloostrova Tjornes konečně nacházíme papuchalky

chytit je v letu ale není ždáná legrace

tak je můžeme fotiti alespoň jak sedí

případně masivně odlétají, když přicházíme

jsou jich tu tuny - na Islandu žije 20x více papuchalků, než lidí

je tu také roztomilý maják

Další prudký přesun a jsme na úplném jihu Islandu - i když to tu moc jižně nevypadá:) Kry v jezeře Jokulsárlon pocházejí ze 3. největšího ledovce světa, Vatnajokulu

A vypadají opravdu dobře

některé kusy ledu jsou opravdu modré

poletují tu typičtí ptáci

a nekde v dálce je maják

Odpolední zastávka v nedalekém parku SKaftafell, u proslulého vodopádu Svartifoss

Pak již míříme do vnitrozemí směr Landmannalaugar, do oblasti Duhových hor. po cestě vidíme koně a ovce

a koně a kostel

Nejprve ale navštěvujeme trhlinu Eldgjá s vodopádem Ofaerufoss, dříve ozdobeným přírodním kameným obloukem, který nedávno spadl.

Potupně pak autobusem dojíždíme do Landmannalaugaru a po koupeli v horkém prameni vyrážíme na pochod na jih k moři. Nejprve přecházíme lávové pole sevřené mezi horami

v lávovém poli se hojně vyskytuje tmavý obsidián

Pak se okolo nás objevují vzkutku duhové vrcholky

umíme jo fotit i digitálně...

typický výhled po krajině

nejduhovější z duhových svahů tvořený barevnou sutí

tentýž vrchol digitálně

když už máme ten stativ, je čas na společné foto

krajina pokračuje ve stejném duchu dál na jih

Výhled do kraje, v pozadí Kerlingafjoll hluboko ve vnitrozemí

Počasí se trochu kazí, krajina zůstává barevná

Navštěvujeme Ishellir - ledovou jeskyni, kde pod firnovým polem vyvěrá teplý pramen

ještě z interiéru jeskyně

a z exteriéru - co se odlupuje nad vchodem

odlupuje a rozpadá

výhled do dáli, krásná islandská krajinka

geotermální aktivita vytváří na dnech potůčků nečekané barvy

a také takovéhle

a ještě jiné barvy

tak si tu pěkně táboříme u hranice rezervace, skryti přede všemi - nad námi malý ledovec

bydlí tu s námi ale i komár!

kousek dál hory končí a sestupujeme k jezeru Álftavatn

za jezerem je prý smaragdově zelená hor

po nečekaném stopu uprostřed hor se dostáváme k soutěsce Markarfljotu, stojí to tu za to.

ještě jednou soutěska

jedna z okolních hor

nezvyklá červené tráva, v pozadí Eyarfjaljokul, před nímž už je Thorsmork a za ním oceán. Tenhle hřeben musíme přejít

typické modré kytičky u Thorsmórku

Podařilo se a došli jsme na pobřeží k vodopádu Skógarfoss

plavba trajektem k ostrůvkům Vestmannaeyjar

detail několika útesů

připlouváme k ostrovu Heimaey, největšímu ve skupině

Ačkoliv jsou ostrovyjen asi 20 km od pobřeží, cesta na ně trvá půl dne stopem a 3 hodiny lodí - v jejich blízkosti totiž není kde přistát, tak si člověk dost zajede. Takhle vypadá vjezd do přístavu

A takhle přístav s útesy a lávovým polem z roku 1973, které zaplavilo třetinu města a přidalo ostrovu asi třetinu rozlohy

tuhle fotku nám neudělali, objevili jsme ji až při skenování. pochází z jižní části hlavního ostrova Heimaey a ukazuje i okolní ostrůvky a "pevninu" (Island) v dálce

z hlavního ostrova jsou vidět okolní útesy i jinde

2x denně připlouvá trajekt

není to žádná kocábka

Eldfjall, nejmladší hora na světě, z níž všechan ta láva vytekla

v přístavu trajektů po návratu z ostrovů - v dáli Eyjarfjaljukol

Návštěva lávové jeskyně nedaleko přístavu. Nejprve propadlina ve stropě blízko vchodu

zajímavé ledová útvary

ledy digitálně

malinkaté lávové kápníčky

krápníčky digitálně, svíčka jako měřítko

láva tvoří hodně divné tvary

a pokus o fotografii směrem ke vchodu s přísvitem čelovkou, který i na 30ti vetřinovou expozici ukazuje dost pustou tmu - a takhle nějak ta chodba pokračuje 1,3 kilometru

gejzír Geysir negejzá, ale těsně u něj je Strokkur - jeho menší kolega, který funguej pravidelně a dobře. Před výbuchem se objeví bublina

bublina praskne

a bum!

a někdy do pěkné výšky

jedovatě zářící jezírko poblíž a dýmající jáma odpočívajícího Geysiru

náhodný stop nás zavedl hluboko do vnitrozemí, do geotermální oázy Hveravellir

jsou tu sopouchy, jezírka a okolo ledovce

k bazénku na koupání teče voda barevnou kaskádou

všude okolo je jen lávová poušť, v pozadí opět Kerlingarfjall

sem sme jeli původně - Gullfoss je jen 10 km od Geysiru (a ne 100 jako Hveravellir), fotíme si ho alespoň při návratu z vnitrozemí

a konečně došlo i na nás a navštěvujeme Thingvellir, místo starého parlamntu a spousty trhlin mezi Evropou a Amerikou

v téhle trhlině byl ten parlament

a tahle je pěkně hluboká

plastická mapa okolí hodně napoví

Hekla - jen málokdo ji prý vidí, bývá tam často ošklivě

večerní romantika v ptačí rezervaci Flói

pravda o Modré laguně - známé geotermální koupaliště je plněné tímhle hnusem od elektrárny

o kus dál na výbežku poloostrova Reykjanes, u nejstaršího islandského majáku, je další taková břečka

a také vrty na horkou páru, která pohání továrnu

maják zblízka

maják ze stanu - Ivana si explicitně přála předsínku s výhledem na maják:)

nedaleké pěkné útesy, kde jsme ale velrybu nezahlédli

na maják v Garthuru nás pustili zadarmo se i podívat - před námi je vidět nebezpečný poloostrov a maják starší

jeho majákovací zažízení

tam nahoře jsme byli - pak jsme tu 2x přespali v místním zdarmovním kempu a letěli zas domů - letiště je jen 10 km odtud.

ještě po cestě na letiště vidíme zahradní výzdobu

nepříliš pohledný majík v Keflavíku

a ještě jeden kousek dál